AKTUALITY 

Ve spolupráci s architekty ze studia AIR atelier se nám v rámci vlastního developerského projektu podařilo dokončit  nové sídlo naší advokátní kanceláře. Najdete nás nově na adrese Jana Koziny 1295/2a v Hradci Králové.

Nedostatek stavebních pozemků v centru Hradce Králové jsme vyřešili použitím předávací stanice tepla s označením A43 a tuto obestavěli polyfunkční budovou tak, aby svým vzhledem navazovala na historické stavby v okolí a přesto šla s dobou.

Původní výměníková stanice přímo hyzdila lokalitu u hradebního okruhu města, kterou v okolí vymezují památkově chráněná, výrazově strohá, Pěchotní kasárna z konce 18. století, funkcionalistická Orlovna a všudypřítomná zeleň. 



Podařilo se vytvořit polyfunkční dům, který není jen „dolepkem“ nevhodně umístěné technologické budovy z doby komunismu.

Během návrhu stavby se architekti Aleš Jeřábek a Vítězslav Táborský úspěšně vypořádali jednak s vnějším vzhledem, který byl logicky podmíněn vazbou na své okolí, ale podařilo se jim i doslova prokličkovat mezi technologií předávací stanice tepla uvnitř a množstvím inženýrských sítí v okolí. Pozemek vznikl na počátku 20. století zasypáním hradebního příkopu, takže nebylo pro nástavbu a přístavbu možné využít stávající konstrukci výměníku, ale bylo třeba ji obkročit a celý objekt založit samostatně na pilotech do únosného podloží v hloubce až 11 metrů. Jedná se tak o unikátní konstrukci na pilotech – dům nad domem.

Nová budova krásné klidné místo proměnila k nepoznání, a to při zachování plné funkčnosti výměníkové stanice jak po jejím dokončení, tak i v průběhu celé výstavby.



Základem architektonické koncepce bylo doplnit nárožní parcelu do tvaru držícího uliční čáru a výškovou hladinu okolní stabilizované zástavby. Tři nadzemní podlaží domu jsou rytmicky členěna rastrem stejných oken. V rámci parteru jsou zvýrazněny vstupy do objektu buď subtilní ocelovou markýzou nebo loubím. Zvolená barevnost domu navazuje na stávající odstíny sousedních budov. Dům je ukončen čtvrtým ustoupeným podlažím, které je strukturálně odlišeno a potlačeno. Užitná plocha budovy je po její dostavbě 1100m².



I v interiéru jsme navázali na původní industriální povahu výměníku. Monolitické schodiště jsme doplnili o jednoduché tyčové zábradlí a vstupní haly kanceláří o celoskleněné stěny pouštějící více světla do útrob domu. Keramické dlažby podest s bordurami evokují klasické činžovní domy. Současně jsme nechali vyniknout novým betonovým konstrukcím, především stropům.





Závěrem bychom rádi znovu poděkovali všem, kteří se na výstavbě a realizaci našeho nového sídla, která od prvotního záměru trvala více než 6 let, podíleli.

Těšíme se na Vás v novém sídle a věříme, že při ochraně Vašich zájmů budeme minimálně stejně úspěšní jako při realizaci a výstavbě našeho sídla.

Evidence údajů o skutečném majiteli právnické osoby
Mgr. Eva Kutílková, advokát Hradec Králové
 
Dne 1. ledna 2017 nabyl účinnosti zákon č. 368/2016 Sb. (dále „Novela“), kterým se měnil zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s výjimkou částí třetí, jedenácté a dvanácté novely, které nabyly účinnosti teprve 1. ledna letošního roku. Na část třetí Novely, která je necelého čtvrt roku účinná se zaměřuji v tomto článku, který má za cíl stručně shrnout evidenční povinnosti související s údaji o skutečném majiteli právnické osoby, lhůtu k jejich splnění a nastínit možný postup soudů při jejich neplnění.
Avizovanou částí třetí Novely došlo mj. ke změně zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále „ZVR“), do kterého byla Novelou vložena nová část nazvaná „EVIDENCE ÚDAJŮ O SKUTEČNÝCH MAJITELÍCH“. Došlo tak ke zřízení tzv. evidence údajů o skutečném majiteli právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku podle ZVR a svěřenského fondu zapsaného do evidence svěřenských fondů podle ZVR (pozn. údaje o skutečném majiteli vede dle § 118d ZVR rejstříkový soud pro každou zapsanou právnickou osobu a každý zapsaný svěřenský fond), přičemž skutečným majitelem se rozumí skutečný majitel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „evidence skutečných majitelů“). Evidence skutečných majitelů je informačním systémem veřejné správy, a jak bylo výše zmíněno, je vedena rejstříkovými soudy.
Návrh na zápis údajů o skutečném majiteli, včetně jeho následné změny či výmazu podává osoba, jež je podle ZVR nebo jiného zákona oprávněna podat návrh na zápis do veřejného rejstříku. Za zmínku stojí, že ZVR přímo vylučuje aplikaci § 11 odst. 3 ZVR, podle které „Nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku.“
ZVR jednoznačně stanoví, že návrh na zápis údajů o skutečném majiteli musí být učiněn bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. Dle gramatického vyjádření tedy není ponecháno na vůli právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku a/nebo svěřenského fondu zapsaného do evidence svěřenských fondů, zda zápis údajů o svém skutečném majiteli provedou či nikoliv.
Mohlo by se proto zdát, že již nyní, dva měsíce po nabytí účinnosti Novely v části novelizující ZVR, se drtivá většina právnických osob zapsaných do veřejného rejstříku a svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů dostala do prodlení s podáním příslušného návrhu na zápis údajů o svém skutečném majiteli. Je tomu skutečně tak? A jak budou moci rejstříkové soudy dále postupovat, pokud právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku a/nebo svěřenské fondy zapsaného do evidence svěřenských fondů zákonem vyžadované údaje o svých skutečných majitelích nenechají včas zapsat? Odpověď na tyto otázky dovozuji z následujícího.
Jak zákonodárce v ust. § 118c ZVR přímo stanoví, evidence skutečných majitelů není veřejným rejstříkem. V důsledku této skutečnosti se na evidenci skutečných majitelů a údaje o skutečném majiteli nepoužijí ustanovení částí první až čtvrté ZVR (pozn. ZVR jejich aplikaci vylučuje, nestanoví-li v konkrétním případě sám jinak).
Vyloučena je proto kupříkladu aplikace ust. § 9 odst. 1 ZVR (pozn. nacházející se v části prvé zákona), podle kterého „Jestliže obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a nelze-li dosáhnout nápravy jinak, rejstříkový soud vyzve zapsanou osobu ke zjednání nápravy. Jde-li o právnickou osobu a ta ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o jejím zrušení s likvidací.“ Stejně tak je vyloučena aplikace ust. § 104 ZVR (pozn. nacházející se v části druhé zákona), podle něhož „Předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100.000,- Kč“ a/nebo ust. § 105 ZVR (pozn. nacházející se rovněž v části druhé zákona), podle kterého „Neplní-li zapsaná osoba povinnosti podle § 104 opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací; rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.“
Rejstříkový soud by měl proto v současné době postupovat podle ust. § 122 ZVR (pozn. zde jde již o část šestou ZVR, jejíž aplikace není dle § 118c ZVR vyloučena). Odstavec prvý označeného ustanovení ZVR normuje „Zapsaná osoba přizpůsobí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem, ledaže se jedná o osobu zapsanou do spolkového rejstříku.“ Právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku a svěřenské fondy zapsané do evidence svěřenských fondů tedy aktuálně v prodlení s podáním příslušného návrhu na zápis údajů o svém skutečném majiteli nejsou.
Pokud zapsaná právnická osoba a/nebo svěřenský fond nepřizpůsobí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti novelizovaného ZVR, tj. do 30. 6. 2018, zapsaný stav stavu požadovanému novelizovaným ZVR, rejstříkový soud ji k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zapsanou osobu zruší a nařídí její likvidaci (pozn. část věty první za středníkem se nevztahuje na odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů). Soud tedy bez předchozí výzvy a ani bez návrhu rejstříkového soudu či osoby, jež osvědčí právní zájem, právnickou osobu pro nepodání příslušného návrhu na zápis údajů o svém skutečném majiteli nezruší, ani jí neuloží pořádkovou pokutu.
29. 3. 2018
Mgr. Eva Kutílková, advokát Hradec Králové
HAVLÍČEK & PARTNERS, advokátní kancelář, s.r.o.
 

Hokejový klub s advokátní kanceláří spolupracoval ještě před příchodem Extraligy do Hradce Králové. „Naše advokátní kancelář připravovala možné právní varianty přesunu Extraligy z Českých Budějovic do Hradce Králové. Podle jedné z navržených variant se přesun nakonec uskutečnil. Hokejová utkání rádi navštěvujeme, hokej milujeme. Kromě toho s klubem dále spolupracujeme, poskytujeme mu naše právní služby,“ říká JUDr. Jakub Havlíček, advokát a společník advokátní kanceláře HAVLÍČEK & PARTNERS, advokátní kancelář.

Právníci z Hradce Králové se podíleli na příchodu Extraligy

Na počáteční práci související s přesunem Extraligy do města pod Bílou věž vzpomíná rád. „Bylo potřeba sladit normy Českého svazu ledního hokeje a normy obecně platného práva v České republice. Ve velmi krátké době jsme našli možné cesty, které zajistily fungování klubu ve městě Hradec Králové. Od té doby jsme pravidelnými fanoušky hradeckého hokeje,“ konstatuje Jakub Havlíček.

Uchvátila ho pozitivní atmosféra, která při hokejových utkáních na stadionu je. „Když se prohrává, fanoušci nepískají, ale tým podporují k lepším výkonům. Vzpomínám třeba na prohru s týmem Kometa Brno, kdy celý stadion tleskal až do konce,“ uvádí advokát Jakub Havlíček.

Diskutovalo se mj. o rozsahu a formě změn v oblasti ochrany osobních údajů, a o tom, jak lze některá ustanovení GDPR v praxi realizovat. S jeho prezentací k tématu se můžete seznámit „ZDE“.